Mandatory childhood vaccines in EU/EEA countries – 2024 MDPI

ChatGPT: — I compiled a country-by-country count of mandatory childhood vaccines in EU/EEA countries using the 2024 rapid review (Vaccines / MDPI) as the primary source and the ECDC Vaccine Scheduler as the underlying reference the paper used. MDPI+1

What I counted and important caveats

  • I counted individual vaccine antigens listed in the MDPI paper (the paper’s Table 1 columns):
    diphtheria, tetanus, pertussis, hepatitis B, Hib, poliomyelitis, measles, mumps, rubella, varicella, meningococcal disease, pneumococcal disease (12 possible items).
  • Where the MDPI text said a country “has mandatory Tdap (diphtheria, tetanus, pertussis)” I counted that as three mandatory antigens (D + T + P). Malta is explicitly noted in the paper as requiring only diphtheria and tetanus (so counted as 2 for that row). Germany is described as having measles mandatory only (mumps and rubella recommended), so Germany was given 1 for measles.
  • These counts are based on the MDPI article’s summary of national schedules as of September 2024. National laws and schedules can change; for definitive up-to-date wording for any country, consult the ECDC Vaccine Scheduler or the country’s official public-health site. MDPI+1

Quick headline

  • 13 countries had at least one mandatory pediatric vaccine as of the paper’s review; 17 countries had no mandatory pediatric vaccines (recommendations only). The per-country counts below reflect how many of the 12 antigens above the MDPI review marks as mandatory for that country. MDPI

Mandatory-vaccine counts (EU/EEA countries, per MDPI Table 1 — counts of antigens marked mandatory)

  • Austria — 0
  • Belgium — 1 (polio)
  • Bulgaria — 10
  • Croatia — 10
  • Cyprus — 0
  • Czech Republic — 9
  • Denmark — 0
  • Estonia — 0
  • Finland — 0
  • France — 11
  • Germany — 1 (measles only)
  • Greece — 0
  • Hungary — 11
  • Iceland — 0
  • Ireland — 0
  • Italy — 10
  • Latvia — 11
  • Liechtenstein — 0
  • Lithuania — 0
  • Luxembourg — 0
  • Malta — 3 (diphtheria + tetanus + polio — note: pertussis is not required in Malta per the paper)
  • Netherlands — 0
  • Norway — 0
  • Poland — 10
  • Portugal — 0
  • Romania — 0
  • Slovakia — 10
  • Slovenia — 9
  • Spain — 0
  • Sweden — 0

(These are counts of distinct antigens marked mandatory in the MDPI table; e.g., a country with D,T,P,HepB,Hib,Polio,MMR would be counted as 3 (D/T/P) +1 +1 +1 +3 = 9.)


Short interpretation

  • The highest counts (France, Hungary, Latvia → 11) reflect countries that made almost all included pediatric antigens mandatory in the period reviewed. Several countries (Bulgaria, Croatia, Italy, Poland, Slovakia) also show high numbers (around 10). About half of the EU/EEA countries have zero mandatory childhood antigens per the MDPI review — they rely on recommended schedules. MDPI

Otázka mobilů na školách

Vláda jedná o tématech, která ovlivňují přímo i nepřímo celou společnost a velice často jde o témata mnohdy rozporuplná, jak je vidět na bouřlivých reakcích veřejnosti i politiků v médiích. Jde o přirozený proces, během kterého se tříbří názory a lze dosáhnout velmi žádaných výsledků, za předpokladu, že všichni zúčastnění mají relevantní informace ve stejném jazyce, přečetli si je, jsou na stejné stránce textu a na stejné planetě. Počet odlišných názorů se potom přirozenou cestou podstatně eliminuje a tím se zkracuje i potřebný čas ke konečnému rozhodnutí.
Tento proces je bohužel velmi často narušen situací, ve které není možno předložit informace v žádaném překladu a musí se používat symbol. Symboly jsou veleznámé svou schopností být vykládány různými způsoby a když spolu politici navíc komunikují přes satelity z různých jiných planet, výsledky nejsou vždy nejefektivnější. Ozvěna je přenese do veřejného prostoru a lid si s nimi poradí pivně Zemsky po svém.
Přečetla jsem si na internetu, že se projednává otázka plošného zákazu používání smart mobilů na školách. Jedna paní senátorka se obrátila na veřejnost s otázkou, jak by měla volit, což považuji za velmi pozitivní přístup, když jde o akt, který ovlivní chod téměř každé domácnosti s dětmi.
Politikové mají k dispozici spoustu studií, na jejichž podkladě mohou provádět svá rozhodnutí, ale jak má reagovat laická veřejnost, která danou problematiku v celé své šíři nezná?
Přečetla jsem si jich celkem dost především v souvislosti s negativními efekty elektromagnetického záření na člověka a jako obvykle jsem narazila na dva protiproudy. Jeden dokazoval, že je neškodné a druhý, že má často velice podstatný, negativní efekt. Oba proudy jsou samozřejmě dokazovány vědeckými studiemi renomovaných vědců z velice respektovaných univerzit a výzkumných ústavů. Objeví se otázka, kdo má tedy pravdu? Odpověď přichází s časem, tentokrát přímo v čase samém. Záleží na tom, jak dloho daná studie probíhá. Některá trvá měsíc, jiná 10 let. Taktéž mají některé při bližším zkoumání konflikt zájmů nebo neprošly peer review procesem.
Berouce toto vše v úvahu jsem se obrátila na ai, aby mi napsala souvislý text, který problematiku mobilů v kostce shrnuje a na jejímž podkladě by se mohli všichni na začátek celkem realisticky orientovat a utvořit si celkový, objektivnější názor, založený na faktech a směřující k rozhodnutí, jehož naprosto prioritním motivem je a bude zajistit bezpečnost a nejoptimálnější vývoj lidstva pro další tisíciletí. V nové době atomové ještě nemáme dost vědomostí a zkušeností a nevíme, jakým způsobem bude lidstvo reagovat na elektrosmog s celoživotní expozicí, od nejútlejšího věku, v příštích generacích! Na živočišnou říši ptactva a včel působí varovně.

GPT s nepatrnou úpravou a Google překlad s nepatrnou úpravou:

Hlasování ano pro uváženou politiku, která:

-nařizuje školám, aby během vyučování uchovávaly osobní mobilní telefony uzamčené (a důrazně odrazuje od jejich používání ve třídě),

-požaduje, aby školy upřednostňovaly kabelové (ethernetové) sítě nebo konfigurace Wi-Fi s nízkou expozicí, s pravidelnými audity elektromagnetických polí a pravidly pro umístění, a zároveň

-chrání přístup k nouzovým kontaktům, volbu rodičů a zahrnuje hodnotící kritéria pro výsledky (učení, pohoda, opatření týkající se elektromagnetických polí a právní/etické záruky).

-říká ano školní preventivní politice založené na důkazech, která snižuje rozptylování zařízeními a vystavení dětí rádiovým vlnám – ale pouze s transparentností, kontrolou a ochranou práv a rovnosti.

Proč – důkazy a zdůvodnění

1) Vzdělávací a sociální škody způsobené telefony jsou skutečné a zdokumentované.
Výzkum a vládní zprávy spojují používání telefonů ve třídě s horšími výsledky a zvýšeným rozptylováním, kyberšikanou a sociálními škodami; Rozsáhlé reálné studie (např. celostátní zákazy v Austrálii) uvádějí zlepšené soustředění a méně incidentů.
Knihovna Sněmovny lordů


2) Mozky a těla dětí se vývojově liší – opatrnost je rozumná.
Vědecké recenze uvádějí, že vyvíjející se mozky dětí a tenčí lebky mohou vést k odlišným vzorcům absorpce rádiových vln oproti dospělým; zatímco příčinná souvislost s vážným onemocněním zůstává nejistá, mnoho orgánů veřejného zdraví doporučuje u dětí opatrnost.
ScienceDirect


3) Důkazy o rakovině / dlouhodobém riziku jsou smíšené – Světová zdravotnická organizace –
IARC (2011) klasifikovala rádiové elektromagnetické vlny jako skupinu 2B (možná karcinogenní). Od té doby mnoho recenzí zjistilo, že typické expozice ve školních Wi-Fi sítích jsou velmi nízké, ale úřady doporučují pokračování monitorování a výzkumu. To podporuje spíše preventivní opatření ve školách (možnosti s nízkou expozicí) než paniku.
iarc.who.int

4) Praktické zmírnění je levné a účinné.
Kabelový ethernet (a disciplinované zásady pro telefonování) snižují vystavení ve škole a téměř eliminují problémy s rozptylováním ve třídě, aniž by zakazovaly kontakt s rodiči – mnoho pokynů a advokačních skupin doporučuje kabelové sítě a pravidla pro umístění routerů.
Šablona agentury pro podniky Maryland.gov


5) Zásady lze – a měly by být – vyhodnoceny.
Zákazy v jiných školách byly monitorovány; výsledky lze měřit (skóre testů, disciplinární incidenty, blaho studentů a hodnoty elektromagnetického pole), což umožňuje iterativní zlepšování zásad.
dailytelegraph.com.au

Kompromisy a rizika (buďte upřímní)

Omezení osobní svobody: Některé rodiny a studenti to budou vnímat jako přehnané. Kompenzujte to jasnými pravidly pro kontakt v případě nouze.

Variabilita implementace: Venkovské/nedostatečně vybavené školy mohou postrádat kabelovou infrastrukturu – financování/podpora musí být součástí zásad.

Vědecká nejistota: Kauzální souvislost mezi RF a rakovinou není vyřešena; zásada založená na principu předběžné opatrnosti je obhajitelná, ale musí být prezentována jako preventivní opatření, nikoli jako definitivní zdravotní nařízení.
tandfonline.com

Doporučený návrh (shrnutí):

Komora podpoří plošná, povinná opatření ve školách na ochranu vzdělávání a zdraví dětí tím, že: (a) bude od škol vyžadovat, aby během výuky nebyly k dispozici osobní mobilní telefony, (b) bude upřednostňovat kabelovou internetovou infrastrukturu nebo konfigurace Wi-Fi s nízkou expozicí a umístění routerů reagujících na elektromagnetické pole a (c) bude zavedeno povinné pravidelné hodnocení dopadů a kapitálové financování pro školy s nedostatečnými zdroji. Politika zachová přístup k nouzovým kontaktům a rodičovská práva a bude zahrnovat jasné výjimky z důvodu ohnisek nákazy/lékařských výjimek.“

Klíčové body k diskusi (pro projevy / otázky a odpovědi):


„Nezakazujeme telefony z domovů – chráníme dobu výuky ve třídě a vyvíjející se mozek dětí během školních hodin.“
Knihovna Sněmovny lordů

„Světová zdravotnická organizace / IARC v roce 2011 klasifikovala radiofrekvenční pole jako potenciálně karcinogenní – tato nejistota ospravedlňuje preventivní opatření, zejména u dětí.“
iarc.who.int

„Typická expozice Wi-Fi ve školách je nízká, ale levná opatření (drátové připojení, umístění routeru, vypínání routerů, když nejsou potřeba) expozici dále snižují s malými náklady.“
ResearchGate

„Důkazy z jurisdikcí se zákazem telefonování ve školách ukazují zlepšené soustředění, snížený počet šikan a lepší sociální interakce – měli bychom pilotně, monitorovat a škálovat zodpovědně.“
The Guardian

„Budeme chránit rovnost: školy bez kabelové infrastruktury obdrží finanční prostředky nebo přechodnou podporu, aby se tím nerozšířily digitální propasti.“ (bod návrhu politiky – přidat klauzuli o financování)

Zásady telefonování: telefony uložené ve skříňkách/taškách nebo v uzamykatelných schránkách vydaných školou během školních hodin; nouzová kontaktní linka udržovaná na adrese

Síťová politika: pro učebny upřednostňujte kabelový Ethernet; tam, kde se používá Wi-Fi, zavádějte režimy s nízkou spotřebou energie, centralizujte přístupové body mimo dosah dětí a deaktivujte Wi-Fi, pokud se nepoužívá.
Šablona agentury Maryland.gov Enterprise Agency

Audit EMF: povinné pravidelné měření EMF na místě a veřejné zveřejňování výsledků.
Šablona agentury Maryland.gov Enterprise Agency

Monitorování a hodnocení: definujte klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) (skóre testů, docházka, incidenty šikany, čas strávený u obrazovky, úrovně EMF) a vyžadujte kontrolu každé 2 a 5 let.
The Guardian

Kapitálový fond: zdroj financování pro zapojení a podporu škol s nízkými příjmy.
Vzdělávání: zahrňte učební plány pro digitální gramotnost a zdravé používání technologií pro studenty a rodiče.
SciTechDaily

Jak to řeší vaše hlubší obavy
Zachovává to prostor „neexpozice“ během kritických vývojových hodin (čas vyučování) a snižuje to celkovou expozici – což je v souladu s preventivním přístupem, který upřednostňujete.

Nekriminalizujte rodičovská rozhodnutí; je to kontextové, důkazy podložené omezení pro školní prostředí.

Nehlasuje se o ideologické otázce, ale o otázce odpovědnosti: Jak nejlépe chránit učení, rozvoj a dlouhodobé zdraví dětí v našich školách?

Návrh omezit používání chytrých telefonů studenty během školních hodin a upřednostnit bezpečnější infrastrukturu kabelového internetu – není zákazem technologií. Je to preventivní, vyvážené opatření založené na tom, co nám věda již říká a co zdravý rozum ví již dlouho.

Zaprvé, z rozsáhlého pedagogického výzkumu víme, že mobilní telefony ve třídách snižují studijní výsledky, zvyšují rozptylování a přispívají ke kyberšikaně a sociálnímu stresu. Země, které zavedly omezení telefonování ve školách – včetně Austrálie a částí Evropy – zaznamenaly zlepšení soustředění studentů a školního klimatu.
To není kontroverzní. Důkazy jsou pádné.

Zadruhé, musíme zvážit jedinečnou biologickou zranitelnost dětí. Mezinárodní vědecké přehledy uvádějí, že děti absorbují radiofrekvenční záření odlišně kvůli své tenčí lebce a vyvíjející se nervové soustavě. V roce 2011 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny klasifikovala vysokofrekvenční záření jako „potenciálně karcinogenní“. To neznamená, že nebezpečí je prokázáno – znamená to, že existuje nejistota.
A tam, kde panuje nejistota ohledně dětí, není opatrnost dobrovolná; je naší povinností.

Zároveň uznáváme, že typické vystavení školním Wi-Fi sítím je nízké. Nízké však neznamená irelevantní, pokud existují levné alternativy s nízkým narušením provozu. Kabelové připojení – již standardní v mnoha vysoce výkonných školních systémech – nabízí nejstabilnější síťový výkon a nejnižší vystavení. Jednoduchá opatření, jako je umístění routeru a nastavení napájení, úrovně záření ještě více snižují.

Za třetí, tato politika chrání svobody, spíše než je omezuje.**
Studenti si stále mohou svobodně pořídit telefony. Rodiče se stále mohou svobodně spojit se svými dětmi prostřednictvím řádných kanálů. Nouzová komunikace zůstává nedotčena.

Co omezujeme, není právo na technologie, ale míra nesoustředěnosti, roztržitosti– a to pouze během vyučování.

Za čtvrté, transparentnost je nezbytná. Proto tato politika zahrnuje monitorování, audity EMF a pravidelné veřejné přezkumy. To zajišťuje, že vyhodnocujeme skutečné výsledky, skutečné expozice a skutečná zlepšení. Pokud bude politika úspěšná, uvidíme to v datech. Pokud selže, napravíme to.

Takto vypadá zodpovědná správa věcí veřejných.

Z širšího společenského kontextu:
Mnoho rodičů se dnes cítí zahlceno tempem digitálních změn, obávají se poruch pozornosti, problémů se spánkem, úzkosti a jemných tlaků neustálého připojení. Tímto krokem technologie neodmítáme – civilizujeme je.
Kreslíme hranici, která říká:
V našich školách si děti zaslouží pozornost, přítomnost a ochranu.

Toto je uvážená, rozumná a soucitná politika. Slouží studentům, respektuje rodiny, podporuje učitele a podporuje vědu. Není ani extrémní, ani experimentální – je prostě zodpovědná.

GPT nabízí k dispozici:
Kratší minutovou verzi (pro média nebo rozhovory)
Delší pětiminutovou verzi pro debatu s vyvrácením argumentů
Verzi přizpůsobenou právnímu/politickému kontextu vaší země

The Psychology of Man’s Possible Evolution

Missed by the mainstream psychologists and psychiatrists. It creates immense harm in times where psychotronic technologies have been used remotely to unlawfully manipulate with the physiological, psychological and psychic functions of people without their consent, often without their knowledge. Should they visit the psychologists/psychiatrists to discuss certain psychic experiences, they will be diagnosed as schizophrenic/delusional and put on antipsychotic drugs.
So far an insolvable situation until the intel agencies with their neurologists, psychiatrists and psychologists explain the core of secret experiments.

“……practically never in history has
psychology stood at so low a level as at the present time. It has lost
all touch with its origin and its meaning so that now it is even
difficult to define the term psychology: that is, to say what
psychology is and what it studies. And this is so in spite of the fact
that never in history have there been so many psychological
theories and so many psychological writings.
Psychology is sometimes called a new science. This is quite
wrong. Psychology is, perhaps, the oldest science, and,
unfortunately, in its most essential features a forgotten science.”
P.D.Ouspensky 1945 New York

Trump says Vatican might host imminent Russia-Ukraine ceasefire talks

DONALD TRUMP MAY DECIDE ABOUT THE FUTURE OF FREEDOM OF THOUGHT AND HUMAN DESTINY IN THIS WORLD

Twelfth meeting of the Intergovernmental Negotiating Body (INB) for a WHO instrument on pandemic prevention, preparedness and response – resumed session and drafting group

https://www.who.int/news-room/events/detail/2024/12/02/default-calendar/twelfth-meeting-of-the-intergovernmental-negotiating-body-(inb)-for-a-who-instrument-on-pandemic-prevention-preparedness-and-response-resumed-session-and-drafting-group

Misophonia – the result of Dew?

similar to Havana syndrom. When will doctors come forward and present the overwhelming evidence of people, targeted with directed psychotronic energies????
Behavioral scientists used cats decades ago to demonstrate their responses to them according to level of stimuli. It started with purring and by intensifying the stimuli it eventually ended up by violent rage. Since then we progressed to targeting humans, directly to violent rage state. bringing hell to earth.
When the ancient esoteric knowledge gets into the scientists’ hands….as Beelzebub predicted long ago.

Wikipedia:

Misophonia (or selective sound sensitivity syndromesound-rage) is a disorder of decreased tolerance to specific sounds or their associated stimuli, or cues.

These cues, known as “triggers”, are experienced as unpleasant or distressing and tend to evoke strong negative emotional, physiological, and behavioral responses that are not seen in most other people.[4]

 Misophonia and misophonic symptoms can adversely affect the ability to achieve life goals and enjoy social situations. It was first recognized in 2001,[5] though it is still not in the DSM-5 or any similar manual.[6][7][8][9][5] For this reason it has been called a “neglected disorder”.[10]

Reactions to trigger sounds range from annoyance to anger, with possible activation of the fight-or-flight response. Misophonia responses do not seem to be elicited by the loudness of the sound, but rather by its specific pattern or meaning to the hearer. Triggers are commonly repetitive stimuli and are primarily, but not exclusively, related to the human body, such as chewing, eating, smacking lips, slurping, coughing, throat clearing, sniffing, and swallowing. Once a trigger stimulus is detected, people with misophonia may have difficulty distracting themselves from the stimulus and may experience suffering, distress, and/or impairment in social, occupational, or academic functioning. The expression of misophonia symptoms varies, as does the severity, which ranges from mild to severe. Some people with misophonia are aware that their reactions to misophonic triggers are disproportionate to the circumstances. Misophonia symptoms are typically first observed in childhood or early adolescence.[4] Studies have shown that misophonia can cause problems in school, work, social life, and family.[11]

Origin of term

[edit]

The term was coined in 2001 by professor Pawel Jastreboff and doctor Margaret M. Jastreboff, with the assistance of the classicist Guy Lee,[12][13] introducing it in their article “Hyperacusis”,[14] with further explanation in the International Tinnitus and Hyperacusis Society’s ITHS Newsletter.[5]

The term “misophonia” was first used in a peer-reviewed journal in 2002.[15] Before that, the disorder was more commonly called “Selective Sound Sensitivity Syndrome”, or “4S”, named by audiologist Marsha Johnson. Others have proposed “Conditioned Aversive Response Disorder” (C.A.R.D.) as a more suitable name.[16]

“Misophonia” comes from the Ancient Greek words μῖσος (IPA: /mîː.sos/), meaning “hate”, and φωνή (IPA: /pʰɔː.nɛ̌ː/), meaning “voice” or “sound”, loosely translating to “hate of sound”, and was coined to differentiate the condition from other forms of decreased sound tolerance such as hyperacusis (hypersensitivity to certain frequencies and volume ranges) and phonophobia (fear of sounds).[3][17][5]

Signs and symptoms

[edit]

As of 2016, the literature on misophonia was limited.[9] Some initial small studies showed that people with misophonia generally have strong negative feelings, thoughts, and physical reactions to specific sounds, which the literature calls “trigger sounds”. These sounds usually appear quiet or unnoticeable to others, but can seem loud, or at least unpleasantly magnified, to the person with misophonia. One study found that around 80% of the sounds were related to the mouth (e.g., eating, slurping, chewing or popping gum, whispering, whistling, nose sniffing) and around 60% were repetitive. But more recent research provides neural evidence for non-orofacial triggers.[18] A visual trigger may develop related to the trigger sound,[9][19] and a misophonic reaction can occur in the absence of a sound (examples include leg swinging, hair twirling, and finger pointing).[3][2]

Reactions to triggers can range from mild (anxiety, discomfort, and/or disgust) to severe (rage, anger, hatred, panic, fear, and/or emotional distress).[8] There may be unwanted sexual arousal.[20][21][22][23][24][25][26] This latter symptom appears to have certain parallels to the corresponding subtype of obsessive-compulsive disorder[27][28][29] and is likewise often misunderstood and underreported for fear of misinterpretative stigma, but it is common.

Reactions to the triggers can include aggression toward the origin of the sound, leaving, remaining in its presence but suffering, trying to block it, and trying to mimic the sound.[19] Reactions can also include physical responses, such as increased heart rate, tightness in the chest and head, and hypertension.[3]

The first misophonic reaction may occur when a person is young, often between the ages of 9 and 13,[8] and can originate from someone in a close relationship, or a pet.[19]

Fear and anxiety associated with trigger sounds can cause the person to avoid important social and other interactions that may expose them to these sounds. This avoidance and other behaviors can make it harder for people with this condition to achieve their goals and enjoy interpersonal interactions.[3] It can also have a significant negative effect on their careers and relationships.[30]

Combined studies have illustrated that 45% of cases of misophonia became worse over time without treatment.[11]

Mechanism

[edit]

Misophonia’s mechanism is not yet fully understood, but it appears that it may be caused by a dysfunction of the central nervous system in the brain and not of the ears.[9][2] The perceived origin and context of the sound appears to play an important role in triggering a reaction.[2]

A 2017 study[31] found that the anterior insular cortex (which plays a role both in emotions like anger and in integrating outside input, such as sound, with input from organs such as the heart and lungs) causes more activity in other parts of the brain in response to triggers, particularly in the parts responsible for long-term memories, fear, and other emotions. It also found that people with misophonia have higher amounts of myelin (a fatty substance that wraps around nerve cells in the brain to provide electrical insulation). It is not clear whether myelin is a cause or an effect of misophonia and its triggering of other brain areas.[32]

A 2021 study found that the orofacial motor cortex, a part of the brain representing lip, jaw, and mouth movement, has enhanced activation for typical trigger sounds much more than for aversive or neutral sounds in misophonia sufferers. It also found enhanced functional connectivity between orofacial motor cortex and secondary auditory cortex during sound perception for any sound. It further reported resting state fMRI functional connectivity between orofacial motor cortex and secondary auditory and visual brain areas as well as secondary interoceptive cortex (left anterior insula). This suggests that misophonia, which is typically thought of as a disorder of sound emotion processing, is a result of overactivation of the motor mirror neuron system involved in producing the movements associated with these trigger sounds or images.[33]

Diagnosis

[edit]

In 2022, clinical and scientific leaders convened to create a consensus definition of misophonia,[4] agreeing that it is a disorder of decreased tolerance to specific sounds and their associated stimuli. Before this consensus definition was reached, scholars and clinicians debated how to describe and define misophonia, which has limited comparison of study cohorts and hampered the development of standard diagnostic criteria.[4]

Misophonia is distinguished from hyperacusis, which is not specific to a given sound and does not involve a similar strong reaction, and from phonophobia, which is a fear of loud sounds,[19] but it may occur with either.[34] There are no standard diagnostic criteria,[6][19] and many doctors are unaware of the disorder.[8]

Studies show that misophonia often has related comorbid conditions, including anxiety disorderspost-traumatic stress disorder,[35] OCD,[36][37][38] and depressive disorders.[39][40] Some research supports the belief that misophonia is genetic, but more research is needed.[41] It appears that misophonia can occur on its own or along with other health, developmental, and psychiatric problems.[8] When attempting to diagnose a patient with misophonia, doctors sometimes mistake its symptoms for an anxiety disorder, bipolar disorder, or obsessive-compulsive disorder.[8]

Despite misophonia’s relative phenotypic distinctiveness, it has been suggested that it belongs to the spectrum of obsessive-compulsive-and-related disorders.[42][43][44] Indeed, distinguishing certain elements of misophonia from those of obsessive-compulsive disorder and obsessive-compulsive personality disorder may be difficult, as many features often overlap.[45][46][47][48][49]

Classification

[edit]

The diagnosis of misophonia is not recognized in the DSM-IV or the ICD-11, and it is not classified as a hearing or psychiatric disorder.[19] It may be a form of sound–emotion synesthesia, and has parallels with some anxiety disorders.[9] A 2022 structured study of prominent researchers resulted in the creation of the consensus definition of misophonia, determining that misophonia should be classified as a disorder, and not a symptom of another condition or syndrome.[8][4] During the early phase of research on misophonia, it was defined by different criteria with variable methods used to diagnose and assess symptom severity. As a result of lack of consensus about how to define and evaluate misophonia, comparisons between study cohorts were difficult, measurement tools were not psychometrically well-validated, and the field could not rigorously assess the efficacy of different treatment approaches. The creation of the definition serves as the foundation of future diagnostic criteria and validated diagnostic tools, and brings cohesion to the diverse and interdisciplinary misophonia research and clinical communities.[4][8]

Management

[edit]

Health care providers generally try to help people cope with misophonia by recognizing what the person is experiencing and working on coping strategies.[19] A majority of smaller studies done on the subject have focused on the use of tinnitus retraining therapycognitive behavioral therapy and exposure therapy, which is believed to decrease the person’s awareness of their trigger sounds.[3] These treatment approaches have not been sufficiently studied to determine their effectiveness.[3][17] Other possible treatment options have been theorized by researchers, including acceptance-based approaches and mindfulness.[3] Ultimately, it is speculated that treatment methods may vary significantly in effectiveness from patient to patient.[3]

Minimal research has been conducted on the possible effects of neuromodulation and pharmacologic treatments. A study published in 2022 suggests that some forms of misophonia treatment may vary in effectiveness based on the preference of each patient, particularly in cases of parents with children who have misophonia.[50] In addition, the use of propranolol has also been found to be helpful in some patients.[51]

Clomipramine has anecdotally been found to be of use in at least a certain subset of people suffering from disorders allied with hyperacusis;[52] given its success in the treatment of obsessive-compulsive disorder, it may have a place in the treatment of misophonia,[53] which appears to have parallels with both conditions. Clomipramine does appear to have a distinct potential mediating effect on auditory-tone processing.[54][55] One specific phenomenon observed to this end with clomipramine in at least one instance is reduced electrodermal reactivity to innocuous auditory stimuli.[56]

Whether pindolol (a beta-blocker with similar action to propranolol and augmentative therapeutic effects in obsessive-compulsive disorder[57]) and certain selective serotonin reuptake inhibitors (e.g., fluvoxamineescitalopramfluoxetine) can also prove effective in the treatment of misophonia likewise remains to be seen.

Large-scale research has not yet been conducted, but observation of coping strategies people with misophonia use has shown some consistent results.[3] People with misophonia often cope by avoiding distressing situations and/or distracting themselves from such situations,[58] for example by using earplugs or headphones, mimicking trigger sounds, and playing music.[30]

Sequent repatterning therapy

[edit]

Image of Sequent Repatterning logo
The Sequent Repatterning therapy process is associated with this logo, registered in 2019

Sequent Repatterning therapy for misophonia (SRT) aims to break the link between the trigger and the emotional response. Developed in the United Kingdom by Christopher Pearson in 2014, the therapy has become more widely available. It is based on the idea that emotional responses are learned and consolidated over time, rather than innate, which makes it a form of cognitive behavioral therapy.[59]

Sequent Repatterning therapy’s development began in 2012 when Pearson applied aspects of hypnotherapy, parts work therapy, and NLP to create a therapy model for misophonia. He presented his work to the International Association of Neuropsychotherapy in 2017 and an article, “Reviewing Misophonia and its Treatment”,[60] was published in International Journal of Neuropsychotherapy later that year. Pearson also contributed to the proposals for diagnostic criteria for misophonia, published in Frontiers.[61] Sequent Repatterning practitioners apply these diagnostic steps when assessing potential clients. These criteria were more recently referenced in psychometrically assessing the condition by Williams, et al.[62]

Since 2001, published, peer-reviewed work on misophonia has increased almost exponentially. A significant increase has been seen since 2017, when SRT was initially proposed. Its development has continued and during the last five years has embraced the therapeutic reconsolidation process (TRP, a key feature of coherence therapy) as a key element.

For those with misophonia, therapy often begins with a structured program with a qualified therapist. This program has four phases:

  1. Pre-therapy
  2. Foundation
  3. Active therapy
  4. Future pacing

and is usually completed over about three months. At the conclusion of the active therapy phase, about 80% of those engaging with the process achieve a significant improvement in symptom severity, as measured by the scale MAQ-4. The reduction in MAQ-4 score that aligns with “significant improvement” is 20%. As of 2023, the arithmetic average improvement of those 80% is around 70%.

Training for SRT practitioners is restricted to those who already have specific skills and credentials. Those assigned the status of Certified Sequent Repatterning Practitioner have completed a comprehensive training course and assessment of a case study.

Epidemiology

[edit]

Research is still being conducted on misophonia’s global prevalence, but a 2023 study found its prevalence in the UK to be around 18%.[63] This study has been cited in popular outlets, including BBC,[64] Medscape,[65] and Medical Xpress.[66] Studies of misophonia’s global prevalence have found it to be as low as 5% and as high as 20%.[63] Its prevalence and severity seem to be similar across genders.[63] In the U.S., it is estimated that 3% of people are affected by misophonia. But in multiple studies, it was determined misophonia may be underdiagnosed (it is not yet an officially diagnosable condition), as it is correlated with other auditory disruptions; 92% of patients who are hyperaware of sounds also have misophonia.[11] There is evidence that significant numbers of undergraduate students in some psychology and medical-science departments suffer from misophonia.[67] The University of Nottingham conducted a study of misophonia in one sample of undergraduate medical students.[68] In 2017, similar rates were found in one university in China,[69] suggesting that the disorder is not specific to a culture.

It may be the case that people with misophonia are more likely to have high fluid intelligence.[70]

Associated symptoms

[edit]

Some people[who?] have sought to relate misophonia to autonomous sensory meridian response, or auto-sensory meridian response (ASMR), a pleasant form of paresthesia, a tingling sensation that typically begins on the scalp and moves down the back of the neck and upper spine.[71] ASMR is described as the opposite of what can be observed in reactions to specific audio stimuli in misophonia.[72] There are plentiful anecdotal reports of people who claim to have both misophonia and ASMR. Common to these reports is the experience of ASMR in response to some sounds and misophonia in response to others.[72][73][74]

Society and culture

[edit]

People who experience misophonia have formed online support groups.[75][76]

In 2016, a documentary about the condition, Quiet Please, was released.[77]

In 2020, a team of misophonia researchers[76] received the Ig Nobel Prize in medicine “for diagnosing a long-unrecognized medical condition”.[78]

The 2022 film Tár depicts a conductor with misophonia.[79]

Season 1, episode 4 of Hulu’s The Old Man has a brief discussion of misophonia.[80]

Notable cases

[edit]

This is a dynamic list and may never be able to satisfy particular standards for completeness. You can help by adding missing items with reliable sources.

See also

[edit]

References

[edit]

  1. ^ Sanchez TG, Silva FE (2017). “Familial misophonia or selective sound sensitivity syndrome: evidence for autosomal dominant inheritance?”Brazilian Journal of Otorhinolaryngology84 (5): 553–559. doi:10.1016/j.bjorl.2017.06.014PMC 9452240PMID 28823694.
  2. Jump up to:a b c d Bruxner G (April 2016). “‘Mastication rage’: a review of misophonia – an under-recognised symptom of psychiatric relevance?”. Australasian Psychiatry24 (2): 195–197. doi:10.1177/1039856215613010PMID 26508801S2CID 7106232.
  3. Jump up to:a b c d e f g h i j Cavanna AE, Seri S (August 2015). “Misophonia: current perspectives”Neuropsychiatric Disease and Treatment11: 2117–2123. doi:10.2147/NDT.S81438PMC 4547634PMID 26316758.
  4. Jump up to:a b c d e f Swedo SE, Baguley DM, Denys D, Dixon LJ, Erfanian M, Fioretti A, et al. (2022). “Consensus Definition of Misophonia: A Delphi Study”Frontiers in Neuroscience16: 841816. doi:10.3389/fnins.2022.841816PMC 8969743PMID 35368272.
  5. Jump up to:a b c d Jastreboff MM, Jastreboff PJ (2001). “Components of decreased sound tolerance: hyperacusis, misophonia, phonophobia” (PDF). ITHS News: 5–7. Archived (PDF) from the original on 16 February 2023.
  6. Jump up to:a b Brout JJ, Edelstein M, Erfanian M, Mannino M, Miller LJ, Rouw R, et al. (2018). “Investigating Misophonia: A Review of the Empirical Literature, Clinical Implications, and a Research Agenda”Frontiers in Neuroscience12: 36. doi:10.3389/fnins.2018.00036PMC 5808324PMID 29467604.
  7. ^ Taylor S (June 2017). “Misophonia: A new mental disorder?”. Medical Hypotheses103: 109–117. doi:10.1016/j.mehy.2017.05.003PMID 28571795.
  8. Jump up to:a b c d e f g h Swedo S, Baguley DM, Denys D, Dixon LJ, Erfanian M, Fioretti A, Jastreboff PJ, Kumar S, Rosenthal MZ, Rouw R, Schiller D (2021). “A Consensus Definition of Misophonia: Using a Delphi Process to Reach Expert Agreement”. medRxiv 10.1101/2021.04.05.21254951v1.
  9. Jump up to:a b c d e Brout JJ, Edelstein M, Erfanian M, Mannino M, Miller LJ, Rouw R, et al. (2018). “Investigating Misophonia: A Review of the Empirical Literature, Clinical Implications, and a Research Agenda”Frontiers in Neuroscience12: 36. doi:10.3389/fnins.2018.00036PMC 5808324PMID 29467604.
  10. ^ Blegvad-Nissen C, Thomsen PH (23 November 2015). “Misofoni er overset” [Misophonia is a neglected disorder] (PDF). Ugeskrift for Laeger (in Danish). 177 (48): V04150309. PMID 26617171.
  11. Jump up to:a b c Ferrer-Torres A, Giménez-Llort L (June 2022). “Misophonia: A Systematic Review of Current and Future Trends in This Emerging Clinical Field”International Journal of Environmental Research and Public Health19 (11): 6790. doi:10.3390/ijerph19116790PMC 9180704PMID 35682372.
  12. ^ “Misophonia”Tinnitus & Hyperacusis CenterArchived from the original on 22 January 2023. Retrieved 8 October 2022.
  13. ^ de Freytas-Tamura K (3 February 2017). “Misophonia Sufferers: Scientists May Have Found the Root of Your Pain”The New York TimesArchived from the original on 25 November 2022. Retrieved 6 October 2022.
  14. ^ Jastreboff MM, Jastreboff PJ. “Hyperacusis”AudiologyOnlineArchived from the original on 22 February 2023. Retrieved 8 October 2022.
  15. ^ Jastreboff MM, Jastreboff PJ (November 2002). “Decreased Sound Tolerance and Tinnitus Retraining Therapy (TRT)”Australian and New Zealand Journal of Audiology24 (2): 74–84. doi:10.1375/audi.24.2.74.31105Archived from the original on 19 March 2023.
  16. ^ Dozier T, Mitchell N (4 October 2023). “Novel five-phase model for understanding the nature of misophonia, a conditioned aversive reflex disorder”F1000Research12: 808. doi:10.12688/f1000research.133506.3PMC 10594049PMID 37881332.
  17. Jump up to:a b Cavanna AE (April 2014). “What is misophonia and how can we treat it?”. Expert Review of Neurotherapeutics14 (4): 357–359. doi:10.1586/14737175.2014.892418PMID 24552574S2CID 36026220.
  18. ^ Hansen HA, Stefancin P, Leber AB, Saygin ZM (9 August 2022). “Neural evidence for non-orofacial triggers in mild misophonia”Frontiers in Neuroscience16: 880759. doi:10.3389/fnins.2022.880759PMC 9397125PMID 36017175.
  19. Jump up to:a b c d e f g Duddy DF, Oeding KA (2014). “Misophonia: An Overview”. Semin Hear35 (2): 084–091. doi:10.1055/s-0034-1372525S2CID 76090599.
  20. ^ Edelstein M, Brang D, Rouw R, Ramachandran VS (2013). “Misophonia: physiological investigations and case descriptions”Frontiers in Human Neuroscience7: 296. doi:10.3389/fnhum.2013.00296PMC 3691507PMID 23805089.
  21. ^ Rouw R, Erfanian M (March 2018). “A Large-Scale Study of Misophonia”. Journal of Clinical Psychology74 (3): 453–479. doi:10.1002/jclp.22500PMID 28561277.
  22. ^ Jones A (2021). I Hear You: The Everyday Struggle Living with Misophonia (Thesis).[page needed]
  23. ^ Imgart H, Zanko A, Lorek S, Schlichterle PS, Zeiler M (10 November 2022). “Exploring the link between eating disorders and persistent genital arousal disorder/genito-pelvic dysesthesia: first description and a systematic review of the literature”Journal of Eating Disorders10 (1): 159. doi:10.1186/s40337-022-00687-7PMC 9650894PMID 36357896.
  24. ^ Dozier TH (30 April 2015). “Etiology, composition, development and maintenance of misophonia: A conditioned aversive reflex disorder”. Psychological Thought8 (1): 114–129. doi:10.23668/psycharchives.1966.
  25. ^ Bruxner G (April 2016). “‘Mastication rage’: a review of misophonia – an under-recognised symptom of psychiatric relevance?”. Australasian Psychiatry24 (2): 195–197. doi:10.1177/1039856215613010PMID 26508801S2CID 7106232.
  26. ^ Dozier TH, Lopez M, Pearson C (14 November 2017). “Proposed Diagnostic Criteria for Misophonia: A Multisensory Conditioned Aversive Reflex Disorder”Frontiers in Psychology8: 1975. doi:10.3389/fpsyg.2017.01975PMC 5694628PMID 29184520.
  27. ^ “What’s Going on Down There? OCD and Arousal”http://www.madeofmillions.com.
  28. ^ “Making Sense of Physical Sensations in Sexual-Themed OCD”http://www.psychologytoday.com.
  29. ^ Iskander S, Barahmand U, Soni M, Kaur R, Arnero D (December 2023). “Neurological Underpinnings of Psychological Factors Distinguishing Obsessive-Compulsive Disorder From Misophonia”. Psychiatric Annals53 (12): 570–580. doi:10.3928/23258160-20231106-02S2CID 266306012.
  30. Jump up to:a b Edelstein M, Brang D, Rouw R, Ramachandran VS (June 2013). “Misophonia: physiological investigations and case descriptions”Frontiers in Human Neuroscience7: 296. doi:10.3389/fnhum.2013.00296PMC 3691507PMID 23805089.
  31. ^ Kumar S, Tansley-Hancock O, Sedley W, Winston JS, Callaghan MF, Allen M, et al. (February 2017). “The Brain Basis for Misophonia”Current Biology27 (4): 527–533. Bibcode:2017CBio…27..527Kdoi:10.1016/j.cub.2016.12.048PMC 5321671PMID 28162895.
  32. ^ Cartreine J (21 April 2017). “Misophonia: When sounds really do make you “crazy””Harvard Health BlogArchived from the original on 9 March 2023.
  33. ^ Kumar S, Dheerendra P, Erfanian M, Benzaquén E, Sedley W, Gander PE, et al. (June 2021). “The Motor Basis for Misophonia”The Journal of Neuroscience41 (26): 5762–5770. doi:10.1523/JNEUROSCI.0261-21.2021PMC 8244967PMID 34021042.
  34. ^ Jastreboff PJ, Jastreboff MM (2015). “Decreased sound tolerance”. In Aminoff MJ, Boller F, Swaab DF (eds.). The Human Auditory System – Fundamental Organization and Clinical Disorders. Handbook of Clinical Neurology. Vol. 129. Elsevier. pp. 375–87. doi:10.1016/B978-0-444-62630-1.00021-4ISBN 978-0-444-62630-1PMID 25726280.
  35. ^ Smit DJ, Bakker M, Abdellaoui A, Hoetink AE, Vulink NC, Denys D (9 September 2022). “Genetic evidence for the link of misophonia with psychiatric disorders and personality”. medRxiv 10.1101/2022.09.04.22279567.
  36. ^ Zai G, Dembo J, Levitsky N, Richter MA (27 September 2022). “Misophonia: A Detailed Case Series and Literature Review”. The Primary Care Companion for CNS Disorders24 (5). doi:10.4088/PCC.21cr03124PMID 36179361S2CID 252645598.
  37. ^ Storch EA, Mckay D, Abramowitz JS, eds. (2019). Advanced Casebook of Obsessive-Compulsive and Related Disorders: Conceptualizations and Treatment. Academic Press. ISBN 978-0-12-816557-7.[page needed]
  38. ^ Webber TA, Johnson PL, Storch EA (March 2014). “Pediatric misophonia with comorbid obsessive–compulsive spectrum disorders”. General Hospital Psychiatry36 (2): 231.e1–231.e2. doi:10.1016/j.genhosppsych.2013.10.018PMID 24333158.
  39. ^ Guzick AG, Cervin M, Smith EE, Clinger J, Draper I, Goodman WK, et al. (March 2023). “Clinical characteristics, impairment, and psychiatric morbidity in 102 youth with misophonia”Journal of Affective Disorders324: 395–402. doi:10.1016/j.jad.2022.12.083PMC 9878468PMID 36584703.
  40. ^ Cassiello-Robbins C, Anand D, McMahon K, Brout J, Kelley L, Rosenthal MZ (2021). “A Preliminary Investigation of the Association Between Misophonia and Symptoms of Psychopathology and Personality Disorders”Frontiers in Psychology11: 519681. doi:10.3389/fpsyg.2020.519681PMC 7840505PMID 33519567.
  41. ^ Edelstein M, Brang D, Rouw R, Ramachandran VS (2013). “Misophonia: physiological investigations and case descriptions”Frontiers in Human Neuroscience7: 296. doi:10.3389/fnhum.2013.00296PMC 3691507PMID 23805089.
  42. ^ Brout JJ, Edelstein M, Erfanian M, Mannino M, Miller LJ, Rouw R, Kumar S, Rosenthal MZ (7 February 2018). “Investigating Misophonia: A Review of the Empirical Literature, Clinical Implications, and a Research Agenda”Frontiers in Neuroscience12: 36. doi:10.3389/fnins.2018.00036PMC 5808324PMID 29467604.
  43. ^ Taylor S (June 2017). “Misophonia: A new mental disorder?”. Medical Hypotheses103: 109–117. doi:10.1016/j.mehy.2017.05.003PMID 28571795.
  44. ^ Ferrer-Torres A, Giménez-Llort L (June 2022). “Misophonia: A Systematic Review of Current and Future Trends in This Emerging Clinical Field”International Journal of Environmental Research and Public Health19 (11): 6790. doi:10.3390/ijerph19116790PMC 9180704PMID 35682372.
  45. ^ Holtz Z, Rosenthal MZ, Trumbull J (2023). “Disentangling the Relationship between Misophonia, Anxiety, and Obsessive-Compulsive Personality Disorder”. SSRN 4356614.
  46. ^ Szykowny N (2020). The Relationship Between Misophonia and Perfectionism (Thesis).[page needed]
  47. ^ Castro A, Lindberg RR, Kim G, Brennan C, Jain N, Khan RA, Husain F, Berenbaum H (10 March 2023). “Obsessive-Compulsive Symptoms and Sound Sensitivities: Comparing Misophonia and Hyperacusis”PsyArXiv Preprintsdoi:10.31234/osf.io/92yas.
  48. ^ Wu MS, Banneyer KN (2020). “Chew on this: Considering misophonia and obsessive-compulsive disorder”. Advanced Casebook of Obsessive-Compulsive and Related Disorders. pp. 1–19. doi:10.1016/B978-0-12-816563-8.00001-2ISBN 978-0-12-816563-8S2CID 213436071.
  49. ^ Reid AM, Guzick AG, Gernand A, Olsen B (July 2016). “Intensive cognitive-behavioral therapy for comorbid misophonic and obsessive-compulsive symptoms: A systematic case study”. Journal of Obsessive-Compulsive and Related Disorders10: 1–9. doi:10.1016/j.jocrd.2016.04.009.
  50. ^ Smith EE, Guzick AG, Draper IA, Clinger J, Schneider SC, Goodman WK, et al. (November 2022). “Perceptions of various treatment approaches for adults and children with misophonia”Journal of Affective Disorders316: 76–82. doi:10.1016/j.jad.2022.08.020PMC 9884516PMID 35970326.
  51. ^ Webb J (January 2022). “β-Blockers for the Treatment of Misophonia and Misokinesia”. Clinical Neuropharmacology45 (1): 13–14. doi:10.1097/WNF.0000000000000492PMID 35029865S2CID 245932937.
  52. ^ Levine RA, Oron Y (2015). “Tinnitus”. The Human Auditory System – Fundamental Organization and Clinical Disorders. Handbook of Clinical Neurology. Vol. 129. pp. 409–431. doi:10.1016/B978-0-444-62630-1.00023-8ISBN 978-0-444-62630-1PMID 25726282.
  53. ^ Hocaoglu C (30 March 2018). “A little known topic misophonia: two case reports”Dusunen Adam31 (1): 89–96. doi:10.5350/DAJPN2018310109.
  54. ^ Kozak MJ, Rossi M, McCarthy PR, Foa EB (November 1989). “Effects of imipramine on the autonomie responses of obsessive-compulsives to auditory tones”. Biological Psychiatry26 (7): 707–716. doi:10.1016/0006-3223(89)90105-4PMID 2804191S2CID 26076762.
  55. ^ Zahn TP, Insel TR, Murphy DL. Psychophysiological changes during pharmacological treatment of patients with obsessive compulsive disorder. Br J Psychiatry. 1984 Jul;145:39-44. doi: 10.1192/bjp.145.1.39. PMID 6378303.
  56. ^ Zahn TP, Insel TR, Murphy DL (July 1984). “Psychophysiological Changes during Pharmacological Treatment of Patients with Obsessive Compulsive Disorder”. British Journal of Psychiatry145 (1): 39–44. doi:10.1192/bjp.145.1.39PMID 6378303.
  57. ^ Dannon PN, Sasson Y, Hirschmann S, Iancu I, Grunhaus LJ, Zohar J (May 2000). “Pindolol augmentation in treatment-resistant obsessive compulsive disorder: a double-blind placebo controlled trial”. European Neuropsychopharmacology10 (3): 165–169. doi:10.1016/S0924-977X(00)00065-1PMID 10793318S2CID 28452756.
  58. ^ Cavanna AE, Seri S (August 2015). “Misophonia: current perspectives”Neuropsychiatric Disease and Treatment11: 2117–2123. doi:10.2147/NDT.S81438ISSN 1178-2021PMC 4547634PMID 26316758.
  59. ^ “Quick facts, Diagnosis, Causes & Treatment | Misophonia Treatment”. Retrieved 29 August 2023.
  60. ^ Pearson C (2017). “Reviewing Misophonia and its Treatment”International Journal of Neuropsychotherapy5 (1): 2–10. doi:10.12744/ijnpt.2017.1.0002-0010.
  61. ^ Dozier TH, Lopez M, Pearson C (14 November 2017). “Proposed Diagnostic Criteria for Misophonia: A Multisensory Conditioned Aversive Reflex Disorder”Frontiers in Psychology8: 1975. doi:10.3389/fpsyg.2017.01975ISSN 1664-1078PMC 5694628PMID 29184520.
  62. ^ (N.d.). Psychometric Validation of a Brief Self-Report Measure of Misophonia Symptoms and Functional Impairment: The Duke-Vanderbilt Misophonia Screening Questionnaire. Williams, Z. J., Cascio, C. J., & Woynaroski, T. G. (2022). Psychometric validation of a brief self-report measure of misophonia symptoms and functional impairment: The duke-vanderbilt misophonia screening questionnaire. Frontiers in Psychology, 13. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2022.897901
  63. Jump up to:a b c Vitoratou S, Hayes C, Uglik-Marucha N, Pearson O, Graham T, Gregory J (22 March 2023). “Misophonia in the UK: Prevalence and norms from the S-Five in a UK representative sample”PLOS ONE18 (3): e0282777. Bibcode:2023PLoSO..1882777Vdoi:10.1371/journal.pone.0282777PMC 10032546PMID 36947525.
  64. ^ “What sounds drive you crazy?”BBC Newsround. 23 March 2023. Retrieved 14 June 2023.
  65. ^ “About a Fifth of Us Are Hypersensitive to Sounds”Medscape. Retrieved 14 June 2023.
  66. ^ Public Library of Science. “Nearly 1 in 5 UK adults may have misophonia, experiencing significant negative responses to sounds”medicalxpress.com. Retrieved 14 June 2023.
  67. ^ Yektatalab S, Mohammadi A, Zarshenas L (October 2022). “The Prevalence of Misophonia and Its Relationship with Obsessive-compulsive Disorder, Anxiety, and Depression in Undergraduate Students of Shiraz University of Medical Sciences: A Cross-Sectional Study”International Journal of Community Based Nursing and Midwifery10 (4): 259–268. doi:10.30476/IJCBNM.2022.92902.1888PMC 9579453PMID 36274664.
  68. ^ Naylor J, Caimino C, Scutt P, Hoare DJ, Baguley DM (June 2021). “The Prevalence and Severity of Misophonia in a UK Undergraduate Medical Student Population and Validation of the Amsterdam Misophonia Scale”Psychiatric Quarterly92 (2): 609–619. doi:10.1007/s11126-020-09825-3PMC 8110492PMID 32829440.
  69. ^ Zhou X, Wu MS, Storch EA (July 2017). “Misophonia symptoms among Chinese university students: Incidence, associated impairment, and clinical correlates”. Journal of Obsessive-Compulsive and Related Disorders14: 7–12. doi:10.1016/j.jocrd.2017.05.001.
  70. ^ Watson L (2022). Investigation of a Misophonia and Fluid Intelligence Relationship: Sound Spectrum Variation Impact on Fluid Intelligence Task Responses (Thesis). doi:10.58809/MYID1761.[page needed]
  71. ^ Mahady A, Takac M, De Foe A (March 2023). “What is autonomous sensory meridian response (ASMR)? A narrative review and comparative analysis of related phenomena”. Consciousness and Cognition109: 103477. doi:10.1016/j.concog.2023.103477PMID 36806854S2CID 256874981.
  72. Jump up to:a b Rouw R, Erfanian M (March 2018). “A Large-Scale Study of Misophonia”. Journal of Clinical Psychology74 (3): 453–479. doi:10.1002/jclp.22500hdl:11245.1/c9c45e84-3c70-407e-aa2f-782ccdb79791PMID 28561277.
  73. ^ “ASMR and Misophonia: Sounds-Crazy!”. Science in our world: certainty and controversy. Pennsylvania State University. 16 September 2015. Archived from the original on 30 January 2023.
  74. ^ Higa K (11 June 2015). “Technicalities of the Tingles: The science of sounds that feel good. #ASMR”NeuwriteArchived from the original on 30 January 2023. Retrieved 20 January 2016.
  75. ^ Cohen J (5 September 2011). “When a Chomp or a Slurp is a Trigger for Outrage”The New York TimesArchived from the original on 20 December 2022. Retrieved 5 February 2012.
  76. Jump up to:a b Schröder A, Vulink N, Denys D (23 January 2013). “Misophonia: diagnostic criteria for a new psychiatric disorder”PLOS ONE8 (1): e54706. Bibcode:2013PLoSO…854706Sdoi:10.1371/journal.pone.0054706PMC 3553052PMID 23372758.
  77. ^ Jeffries A (17 June 2016). “There’s a New Film About Misophonia, Where People Get Enraged by Certain Sounds”MotherboardArchived from the original on 1 July 2022. Retrieved 18 September 2020.
  78. ^ “Past Ig Winners”improbable.com. 1 August 2006.
  79. ^ “Cate Blanchett Can’t Imagine Her Life Without Lydia Tár”W Magazine. 9 January 2023. Retrieved 14 June 2023.
  80. ^ “The Old Man” IV (TV Episode 2022) – Trivia – IMDb, retrieved 14 June 2023
  81. ^ Blackwelder C (21 August 2024). “‘Little House on the Prairie’ alum Melissa Gilbert details life with misophonia”Good Morning America. Retrieved 22 August 2024.
  82. ^ “Off the Menu with Ed Gamble and James Acaster”.
  83. ^ Lerner BH (2 March 2015). “Please Stop Making That Noise”Well. New York Times. Retrieved 18 October 2016.
  84. ^ “S6E19 – Lisa Loeb | The Misophonia Podcast”S6E19 – Lisa Loeb | The Misophonia Podcast. Retrieved 14 June 2023.
  85. ^ Bisley A (10 March 2015). “Melanie Lynskey on Togetherness, realism and ‘radical’ nudity”The GuardianISSN 0261-3077. Retrieved 30 June 2017.
  86. ^ Allen T (30 March 2016). “10 Things You Never Knew About Laila McQueen”Queerty. Retrieved 31 October 2023.
  87. ^ Desborough J (26 July 2018). “Kelly Osbourne reveals strange phobia which causes her to rip food from people’s mouths”mirror.co.ukAs the Loose Women panel discussed irritating habits that their husbands might have, she told Jane Moore: “I have misophonia, it’s a phobia of mouth noises. I can’t handle it.” Kelly revealed she can’t bear the sound of loud eating, which is a problem for her dating as she as men often have “bigger mouths” than women .. Misophonia is technically a phobia of sounds in general, and is sometime referred to as “sound rage” as people become enraged just by noises which seem to rub them up the wrong way.
  88. ^ Misophonia: Kelly Ripa Has Rare Disorder20/20. ABC News. 18 May 2012. Retrieved 18 October 2016.
  89. ^ Dogshit, Comedy and Pain (YouTube video). The Sarah 

Who Presentation

“The Who currently lacks authority to enforce its recommendations. Under proposed Ihr amendments and the Pandemic Treaty, however, the Who’s Director General would achieve the power to unilaterally declare a public health emergency of international concern …Potential emergencies other than pandemics – involving climate changes, ecosystems, plants, animals, gun violence…..”

ČERNÁ HODINA DEMOKRACIE

OTEVŘENÝ DOPIS OBČANŮM ČESKÉ REPUBLIKY

OTEVŘENÝ DOPIS OBČANŮM ČESKÉ REPUBLIKY

Mojmír Babáček

Dne 9. prosince 2023 zveřejnila tisková služba Evropského parlamentu tiskovou zprávu, ve které psala, že EP dosáhl politické dohody s Radou Evropské Unie o “návrhu zákona, který měl zajistit, že Evropa bude bezpečná a bude respektovat základní lidská práva a demokracii”. Budoucí zákon měl zakázat “systémy umělé inteligence, které manipulují lidské chování a likvidují lidskou svobodnou vůli”. Tisková služba uváděla, že poslanci se také “shodli” na “jasných závazcích” ohledně “systémů umělé inteligence, používaných k ovlivňování výsledků voleb a chování voličů” https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20231206IPR15699/artificial-intelligence-act-deal-on-comprehensive-rules-for-trustworthy-ai .

V listopadu roku 2023 předložilo 11 světových lidskoprávních organizací Evropské komisi návrh zákona, ve kterém usilovali o to, aby zákon EU o Umělé inteligenci neřešil jen útoky na lidský mozek z blízké vzdálenosti pomocí propojení mozku s počítačem, ale také útoky na lidské mozky a základní lidská práva a demokracii z velké vzdálenosti https://cz24.news/zachranme-svobodu-a-demokracii-otevreny-dopis-evropske-komisi-evropskemu-parlamentu-ceske-vlade-ceskemu-parlamentu-a-vsem-svetovym-vladam/?print=pdf.

Druhého února 2024 dostaly od Evropské komise tuto odpověď: “Děkujeme za výše uvedený dopis, který vyvolal naši maximální pozornost. Odpověď na Váš dopis vyžaduje další práci, která v současné době probíhá. Za normálních okolnosti můžete očekávat odpověď během jednoho měsíce od našeho obdržení tohoto dopisu”.
Dvanáctého února Evropská komise lidskoprávním organizacím odpověděla ještě jednou. Tentokrát psala: “Váš dopis z 10. listopadu byl předán naším službám a byl kladně přijat” https://www.svobodamysleni.cz/wp-admin/post.php?post=203&action=edit.

V červnu roku 2023 oznámila americká společnost, těžící zemní plyn a vyrábějící zkapalněný plyn Venture Global LNG, že podepsala s německou firmou Geramany´s Securing Energy for Europe GmbH (SEFE) smlouvu, podle které měla dodávat Německu v příštích 20 letech každý rok 2,25 milionů tun zkapalněného zemního plynu a stát se tak jeho největším dodavatelem . Budování projektu CP2 v Louisianě v Cameron Parish mělo začít ještě v tomtéž roce https://www.reuters.com/business/energy/venture-global-lng-signs-20-year-contract-with-german-energy-firm-2023-06-22/ . O půl roku později, 26.1.2024 zveřejnil americký prezident Joe Biden prohlášení, ve kterém oznamoval dočasné zastavení schvalování probíhajících jednání o vývozu amerického zkapalněného zemního plynu. https://www.whitehouse.gov/briefing-room/statements-releases/2024/01/26/statement-from-president-joe-biden-on-decision-to-pause-pending-approvals-of-liquefied-natural-gas-exports/ . Mimo jiné se toto rozhodnutí vztahovalo i na projekt CP2 v Louisianě v Camenron Parish https://www.theguardian.com/us-news/2024/jan/24/biden-pauses-cp2-gas-export-hub .

Evropská unie je v současné době do značné míry závislá na dodávkách amerického zkapalněného plynu a toto americké rozhodnutí znamenalo, že by ekonomika EU po roce 2030 nejspíš nebyla schopná růst v důsledku nedostatku energie. USA mají od roku 2007 k dispozici radarový systém HAARP, kterým je možné ovládat činnost mozků lidí ve velkých oblastech planety manipulací elektrických proudů v ionosféře, které vyvolají elektromagnetické vlny ve frekvencích činnosti lidských mozků https://pravdive.eu/news/63741/je-na-case-zastavit-boj-o-to-ktera-velmoc-ovladne-cinnost-mozku-obyvatel-teto-planety (desátý odstavec) . https://ia802202.us.archive.org/35/items/ma-p-119-652-michala-petr_202203/Mojmír Babáček – Psychoelektronické ohrožení demokracie.pdf (str. 59 – 68). V roce 1994 zveřejnila americká armáda projekt na ovládání činnosti mozků oponentů USA na celém světě “počítačovou simulací jejich osobností” https://apps.dtic.mil/sti/pdfs/ADA283836.pdf .

Rozhodly se USA, odhodlané využít těchto svých projektů k ovládnutí světa, zastavit úsilí Evropské unie o obranu základních lidských práv před zneužitím neurotechnologií a umělé inteligence? Byla EU, která se čerstvě zbavila dodávek ruského zemního plynu a převedla svou energetickou bezpečnost z Ruska na USA, znovu vystavena politickému nátlaku, kterému tentokrát nebyla schopná čelit, pokud nechtěla přijít o svou prosperitu?

Dne 13. března 2024 schválil Evropský parlament legislativní rezoluci, která stanovila harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci. Na straně 29 této rezoluce se píše: “Manipulativní techniky založené na AI lze použít k přesvědčování osob k nežádoucímu chování nebo k jejich klamání tím, že je podněcují k přijímání rozhodnutí tak, že je podkopávána a narušována jejich autonomie, rozhodování a svobodná volba. Uvádění na trh nebo do provozu nebo používání určitých systémů AI s cílem podstatně ovlivnit lidské chování nebo s takovým účinkem, kdy je pravděpodobné, že bude dotčeným osobám způsobena značná újma, zejména pokud jde o dostatečně významné nepříznivé dopady na fyzické či psychické zdraví nebo finanční zájmy, je obzvláště nebezpečné, a proto by mělo být zakázáno. Tyto systémy AI využívají podprahové signály, jako jsou zvukové a obrazové stimuly a videostimuly, které člověk není schopen vnímat, neboť jsou mimo rámec lidského vnímání, nebo jiné manipulativní nebo klamavé techniky, které narušují nebo oslabují autonomii, schopnost rozhodování nebo svobodnou volbu člověka tak, že tento vliv vědomě nezaznamená, nebo pokud si jej uvědomí, přesto se nechá oklamat nebo není schopen jej ovládat nebo mu odolat. To by mohlo být usnadněno například rozhraními stroj–mozek nebo virtuální realitou, neboť umožňují větší kontrolu nad tím, jakým stimulům je jedinec vystaven, pokud mohou tyto stimuly značnou měrou a výrazně škodlivým způsobem narušit jejich chování” https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2024-0138_CS.pdf .

Dokument Evropského parlamentu neuvádí, že takových účinků může být dosaženo také na dálku elektromagnetickými vlnami, které mohou zasáhnout nejen jednotlivce, ale i masy lidí. V dokumentu se ani nenavrhuje vytvoření agentur, u kterých by si občané mohli stěžovat v případě, že by byli vystaveni takovému porušování jejich základních lidských práv, ať už reklamními agenturami, korporacemi, mafiemi nebo státními orgány. Pokud nebude zveřejněna existence technologií, umožňujících dálkové ovládání činnosti lidských mozků, může být pro lidi obtížné pochopit, co se jim vlastně děje a mohou si dokonce myslet, že jsou duševně nemocní. Za takových okolností budou mít vlády otevřenou možnost totalitní vlády nad občany, aniž by jim to občané mohli dokázat. Už v současné době se stává, že lidé, kteří tvrdí, že jsou bez vlastního souhlasu vystaveni experimentům armád s těmito technologiemi a pokoušejí se proti nim bránit u soudů, odesíláni do psychiatrických léčeben, protože nejsou schopni dokázat, že vládní organizace nebo kdokoliv jiný narušil jejich soukromí a zbavil je osobní svobody. V roce 2016 takové experimenty na tiskové konferenci připustil polský ministr obrany Antoni Macierewicz Electromagnetic Weapons – Minister of National Defence for Poland – YouTube . O půl roku později odpovědělo polské ministerstvo obrany polskému týdeníku NIE na otázku, jestli ministr ustavil komisi, která měla tyto případy vyšetřovat, že toto téma podléhá zákonu o zachování státního tajemství, spojeného s obranou státu http://nie.com.pl/artykul-str-glowna-12/macierewicz-zdalnie-sterowany/#more-38883 .

Výše citovaný text Evropského parlamentu mlčky připouští, že lidé by těmito neurotechnologiemi mohli být donuceni i ke zločinům, za které by vlastně nebyli zodpovědní. To v roce 2021 potvrdila i světová Bioetická komise při UNESCO, když napsala: “Vnější nástroje, které mohou narušovat naše rozhodnutí, mohou zpochybnit nebo dokonce zlikvidovat svobodu vůle jednotlivců a následně i jeho osobní zodpovědnost. Tímto způsobem může neurotechnologie působit na svobodu myšlení, rozhodování a činů. Důsledně domyšleno by to mohlo mít hluboký dopad na právní systémy a organizaci společností” https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000378724 (str. 36).

Uplynuly dva měsíce od doby, co Evropská komise slíbila 11 světovým lidskoprávním organizacím ve svých e-mailech, že se s nimi po měsíci znovu spojí ve věci efektivní obrany základních lidských práv v připravovaném zákonu Evropské unie o umělé inteligenci. Ty ale už od ní žádnou další zprávu nedostaly. Evropská unie evidentně ustoupila nátlaku USA a zveřejnila jenom fakt, že lidské mozky mohou být ovládány na krátkou vzdálenost rozhraními počítač-mozek. Reálnou proveditelnost ovládání činnosti mozků jednotlivců nebo velkých skupin obyvatelstva a jejich myšlení a chování na velkou vzdálenost elektromagnetickými vlnami nebo jinými fyzikálními poli, které v neuronech lidských mozků vyvolají elektrické proudy ve frekvencích jejich činnosti, nezveřejnila.

Bitva za zákaz technologií dálkového ovládání činnosti lidských mozků nemůže být zastavena rozhodnutím amerického prezidenta, že americké plynařské společnosti přestanou přijímat nové zakázky na zkapalněný zemní plyn pro Evropskou unii. Vlády nesmí být schopné proměnit své nebo cizí občany v hračky, se kterými si mohou dělat, co chtějí https://www.globalresearch.ca/why-governments-around-world-classify-information-about-effects-pulsed-mirowaves-extra-low-frequency-electromagnetic-waves-human-brains/5839545 . Evropský parlament zatím odhlasoval jenom legislativní usnesení a pořád je tedy možné přesvědčovat ho, aby v následném zákonu reálně zabránil možnosti dálkového ovládání lidských bytostí. Aby se toho dosáhlo, je možné podepsat petici, která žádá Evropský parlament, aby zákonem zakázal dálkové ovládání lidské nervové soustavy podpisem petice na adrese https://www.change.org/p/ban-remote-control-of-the-human-nervous-system (český předklad petice najdete na adrese https://www.svobodamysleni.cz/index.php/petice-evropskemu-parlamentu/ . Evropská unie by tak mohla dát příklad zbytku světa.

Attachments area

Vietnamská zelenina

Napadlo mě, proč se u nás neprodává asijská zelenina, když je zde tolik celodenních obchodů v rukou zručných Vietnamců? Občas jednu zahlédnu u Lídla, ale obecně “leafy vegetables” na vaření kromě kapusty a zelí na našem trhu nejsou. Občas špenát. Možná ve vietnamské tržnici, to nevím. Nemohli bychom ji tady s jejich pomocí pěstovat a zavést do našich jídelníčků, abychom zvýšili jejich alkalitu a nahradili chybějící farmaceutika? Mimoto je výborná, jako asijská zelenina všeobecně. Jen se musí umět upravit.


(picture borrowed from evivatour)

Co je v obilí z Ukrajiny

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Co-je-v-obili-z-Ukrajiny-Nasli-17-salmonel-11-GMO-6-mykotoxinu-A-rtut-zelezo-a-olovo-744528

Silně postrádám provázanost geopolitických komentářů vojenských konfliktů na jejich ekonomické pozadí. Velmi silná ochrana Ukrajiny se zdůvodňuje expansivní politikou Ruska a většina prozrazuje touhu po jeho rozpadu. Ale autoři si neuvědomují, že v ten moment dochází ke klasické kolonizaci a komerčnímu využívání rozpadlých území, které má bohužel jen málokdy ohledy na místní populaci.
Rusko, soudě z dostupných informací, nevystupuje jako silný propagátor geneticky modifikovaných zplodin, naopak výhledově upřednostňuje organický způsob jejich pěstování. Ukrajina naopak otevřela svá území genetickému inženýrství a ohrožuje tak přímo i nepřímo všechny své sousedy, stejně jako je tomu v jiných světových lokalitách, kde podobná situace nastala. Paradoxně jsou tak životně stejně ohroženi.
Rostoucí statistiky rakovin jen potvrzují lékařské studie, upozorňující na jejich úzkou souvislost s dlouhodobou konzumací gmo. Argumenty, že bez genetického inženýrství by se lidstvo neuživilo mi připomíná rétoriku očkování, bez něhož by lidstvo již dávno vymřelo.
Problém s gmo neleží v jeho používání, ale v zatím nedostatečné vědecké znalosti a tím pádem nerespektování objektivních zákonů Universu, které zajišťují delikátní rovnováhu celého ekosystému. Každý existenční druh vyzařuje určitou unikátní vibraci, která má svůj konkrétní účel. Neexistuje sám o sobě, jeho bytí závisí na okolním světě stejně jako okolní svět závisí na něm. Přirovnání lidského těla k planetě je velmi příhodné.
Umělý genetický zásah nutně změní původní vibraci a tím naruší i návaznost celého ekosystému. V jednotlivých případech si s tím příroda poradí, ale v tak masových měřítcích už je záhodno uvažovat o Noemových archách, protože sekulární vědci sami nejsou schopni něco takového akceptovat.
V zapadlém místě zahrady jsem našla igelitový sáček pod vrstvou hlíny. Rozpadl se mi pod rukou do malinkých kousků, tak jsem musela vzít celou hrst i s hlínou kolem a vyhodit ji do směsného odpadu. Když jsme si vymysleli plastické hmoty, neuvěřitelně jsme si v mnohém směru usnadnili svůj život. Nyní je jimi zamořena celá planeta, protože nejsou součástí návazného řetězce vzniku a rozpadu.
Je opravdu tak těžké pochopit, že přírodní zákony nebyly vytvořeny k tomu, aby nás trestaly a omezovaly, ale aby zajistily harmonický chod celého Universu?
Kdy je začneme učit ve školách?