“Rozkolnictví a dílčí zájmy” jsou hlavním rysem všech současných problémů naší planety a téměř se zdá, že je tomu tak záměrně, protože polarizováním názorů se vybíjí energie, které je zapotřebí k jakékoli změně a tak pokračujeme ve vyjetých kolejích, jež ústí do slepé ulice.
Kdo by si s tím měl poradit lépe než věřící v BOHA? A přesto existuje mezi jednotlivými náboženstvími a duchovními cestami tolik řevnivosti, že velká část společnosti hledá jiné, nové formy duchovní orientace.
Ale všichni bez rozdílu stojíme před otázkou, kam jako lidstvo směřujeme a jak velká část lidstva tím směrem chce opravdu jít?
Cesta nesporného rozvoje lidského intelektu se odráží ve vědeckém pokroku a jeho materiální aplikace určuje směr cesty, kterou se lidstvo ubírá, aniž by se ho někdo ptal.
A ta je popsána Danielem ve Starém zákonu i Janem ve Zjeveních, takže setrvávat na ní se nezdá zrovna nejrozumnější. Ale přetransformovat dnešní vše zahrnující, transhumanitní, industriální komplex planetárního rozsahu, kterým je lidstvo již natolik zhypnotizováno, že by se ho ani nechtělo vzdát se zdá téměř nemožné.
Rozhodně ne bez BOHA. Ale jak ho zpřístupnit veřejně atheistické společnosti tak, aby ho přijala?
Běžné sekulární pojetí BOHA neodpovídá stupni současného vědeckého poznání. Externí svět vnímaný smysly jsme již dávno prozkoumali do nejmenších detailů, nyní objevujeme svět za ním skrytý, který ho ovládá.
Došlo tedy k paradoxu, kdy věda již může podat vědecký důkaz o existenci BOHA, ale tají ho, protože se její poznatky využívají i zneužívají pro mocenské, geopolitické cíle, což je příčinou většiny současných dramat.
Příkladem je používání elektromagnetického, mikrovlnného, ultrasonického či jiného záření k nezákonné experimentaci a manipulaci s lidskými těly, jejich mučení a čerpání jejich energie pro monetární účely, které se skrývá za symboly dnešních válečných konfliktů a přes všechny dlouholeté protesty zastánců lidských práv nejsme schopni tomu zabránit. Naopak novináře, kteří se postaví k celosvětovým problémům čelem zavíráme do vězení. Můžeme tedy jako Západní společnost mluvit o křesťanství?
Velmi si uvědomuji sílu modlitby a vím, že bez Vás všech věřících, kteří ji praktikujete by již dávno došlo k ještě větším tragédiím než těm, se kterými se potýkáme.
Jako ‘univerzální’ občanka jsem přemýšlela, proč se všechny církve, náboženství a esoterické školy nespojí do jednoho hlasu (zahrnují 80% lidstva) a nedožadují se v nastupující době transhumanismu na půdě OSN vědeckých důkazů o Bohu. Sama Svatá písma nám je přímo i nepřímo předkládají, jen k nim věřící musí mít klíče a potom by museli vědci v konfrontaci s věřícími přiznat pravdu. Ve veřejných diskusích ale k takovým konfrontacím nedochází, proč ne? Nezaslouží si lidstvo znát konečně pravdu o svém neopičím původu?
Odložily by se tak stranou všechny odlišnosti mezi náboženstvími a politické mocnosti by si musely uvědomit, že nejsou absolutními vládci platety, ale pouze jejími lidem volenými správci.
Lidé by si s vědeckým zdůvodněním uvědomili objektivně zákonnou, příčinnou souvislost mezi svým jednáním a tím, co je v životě potkává a začali by se opravdově zajímat o pojetí BOHA ne z hlediska víry, ale z vědeckého pohledu, který by je zpětně přivedl ke skutečné víře na základě faktických informací.
A tady potom existuje široká škála cest, kterými je možné Boží mystérie přiblížovat. Mezi prvními je na snadě sakrální umění, jak je patrné ze všech náboženství světa. Téměř každá časová epocha za sebou zanechávala duchovní poselství pro další generace ve formě filosofie, architektury a uměleckých děl.
My za sebou zanecháváme jen hory plastického a kovového odpadu a matematické vzorce k syntetické replice živých i neživých originálů. Prach jsi a v prach se obrátíš.
Když éry, nebylo by jen logické přijít s novými renesancemi z druhé mozkové hemisféry na poli duchovním a uměleckém?
Katastrofické předpovědi Zjevení se nemusejí všechny vyplnit jenom proto, že byly předpovězeny. Jonášův příběh i Abrahamův rozhovor s Bohem o deseti dobrých lidech ukazují, že Bůh dává lidem příležitost a když zkorigují své jednání v souladu s Jeho zákony, odpuštění je s milostí uděleno. Podstata Nového zákona. Pouze v opačném případě Starý zákon příčiny a efektu proběhne podle předpovědi.
Můj mnohdy šokující životní příběh je toho také důkazem a le zároveň svědectvím, že ne všechny motivy pasáží ve Zjeveních jsou korektně pojaty.
V momentě, kdy Západní demokracie vezme zpět na vědomí Jeho existenci, geopolitické rozpory se budou řešit diplomaticky, ne válkami.
Nechť v tom všichni věřící hrají svou aktivní úlohu, která jim bezesporu patří. Zastávají se I hříšníků v okamžicích kdy to potřebují nejvíc.