Studenta esoterických textů napadne hned několik otázek při čtení vědeckých rozhovorů na téma planet. Speciálně u Marsu, který je tak oblíben. V jistých esoterických kruzích je dávno známo, že Mars je obydlen a někteří jeho obyvatelé Zemi pravidelně navštěvují, nebo tu dokonce žijí. Naše vědecké informace, dostupné běžné veřejnosti, jsou s nimi v příkrém rozporu, nad čímž by bylo záhodno se zamyslet. Co když existuje nějaký klíč k možnému vysvětlení, podobně jako k biblickému stvořením světa za 6 dní? Z materialistického pohledu vědy jde o nesmysl, dokud nenarazíme na pojetí času coby délky dechu, nádechu a výdechu. Dech buňky je nesrovnatelný s dechem člověka a obdobně dech naší planety je mnohonásobně delší než dech lidstva. Náš dech trvá cca 3 minuty, den a noc 24 hodin a život cca 79 let. Dech planety Země trvá cca 79 let, noc a den 2,5 miliónu let a život planety cca 75 miliard let. Touto cestou se dostaneme k času dimenze STVOŘITELE a tam je kalkulovaná délka dne 3.10 na 23 let (28 místné číslo). S takovou informací již není problém přijmout teorii stvoření podle Genesis.
Zpět k Marsu. Když se podíváme opět do esoteriky, tak jiný graf nás informuje o hierarchii vesmíru, jenž je tvořen hmotou v různých stádiích vibrací podle jeho dílčích pozic vůči Absolutnu coby centrálnímu vibračnímu zdroji.
V Absolutnu jsou vibrace nejrychlejší, v nepřímé úměře k hustotě hmoty, která je nejnižší. Postupným vzdalováním se od Absolutna dochází ke zpomalování vibrací a naopak ke zvyšování hustoty hmoty. Naše planeta je velmi vzdálená od centra vesmíru, což se odráží v její vysoké hmotnosti a potažmo v počtu objektivních zákonů, pod které spadá, konkrétně 48. Hůře je na tom pouze Měsíc, s 96 zákony.
Naopak Mars se nachází ve vyšší vibrační sféře, tedy i s adekvátně nižší hmotností, spadající pouze pod 24 zákonů. Z našeho vědeckého hlediska jde o hmotu tak vysoké jemnosti, že ji lze prakticky charakterizovat za hypotetickou. Jako příklad se uvádí vzájemná prostupnost různých hustot hmoty v našich podmínkách – skupenství pevná, kapalná, plynná, různé typy radiace jako elektřina, světlo, magnetismus. Ale v zásadě platí, že jemnější hmota prostupuje hrubší a hmota vyššího stupně není pro nižší vůbec hmotou. Koluje sarkastická poznámka, že dokud se nezměníme, dosažení sebevětší rychlosti nám nepomůže dostat se ven z atmosféry.
Tolik teorie, těžko skloubitelné s naší sekulární oficiální vědou, která mluví o kolonizacích okolních planet. Ale bylo by to možné v případě, kdyby vzala přinejmenším hypoteticky v úvahu, že člověk je miniaturou vesmíru, ve které se střetávají všechny síly, hmoty a zákony, jimiž je řízen celý vesmír.
A tady začíná cesta objevná teistická….
Vzdálená obdoba světelného zákona převrácených čtverců???
